Přišel čas, aby se Jazz odstěhoval do nového domova. Péťa pečlivě vybírala pro něj nové pánečky, a tak se stalo, že Jazzík si pobyl doma o 3 týdny déle, ale za to odešel do té nejsuprovější rodiny. Jazzíku, všichni Ti přejeme, abys byl v nové rodině šťastný a spokojený a abys dělal jen radost. Tak Jazzi, chovej se slušně, jak tě mamka Gali učila a nedělej ve světě ostudu.
V posledních třech týdnech před odchodem Jazzíka se u nás dělo spoustu věcí. Opět jsme dostali tu dobrou pastu na odčervení a také s námi Péťa jela na veterinu, kde jsme dostali dostali druhou dávku očkování a paní doktarka nás prohlédla. V ordinaci se nám moc líbilo, paní doktorka i sestřička se s námi mazlily a také jsme dostali piškoty, že prý jsme byli hodní. Horší to bylo v autě, cestovali jsme poprvé v přepravní kleci, moc dobře nám nebylo, a tak jsme cestou domů všechny piškotky vyblinkali. Doma už bylo vše v pořádku. Další novinka byla, že jsme dostali nové obojky a druhý den k nim přibyla i vodítka. A to už jsme jako velcí psi šli na procházku ven, napoprvé jen na kraťoučkou. Péta si vedla mne Jessinku a Jazzík šel s tetou Maruškou. Procházky byly super, i když jich zatím nebylo moc, ale každý den jsme šli jinou cestou, viděli a slyšeli jsme vždycky něco úplně nového a jiného než u nás na zahradě – auta, kola, koloběžky a skupinku úplně cizích lidí. Prý abychom si pomalu zvykali na běžnou frekvenci. Super bylo, že naše poslední dvě procházky vedly na louku, kde jsme si pohráli a proběhali se. To bylo všude vůní a nových informací, že po návratu domů jsme vždycky tvrdě usnuli. Také se u nás pořád střídaly návštěvy, skoro všechny tety, které to jen trochu stihly, se s Jazzíkem přišly rozloučit, a nikdy nepřišly s prázdnou. Jsme velká krásná štěňátka, ouška nám stojí, zatím sice do stříšky, ale když bystříme, uši nám stojí pevně jako strunky. Při každé návštěvě se fotilo, a tak máme spoustu fotek, na které se můžete podívat v naší galerii. Z pěkné fotky děkujeme Ilonce-ar-nes.cz, Irence a Terce – https://www.facebook.com/tereza.blahovcova.