Můj zkouškový týden

Deníčku, já Zollinka, se zase budu chlubit. Měla jsem opravdu úspěšný týden, v neděli 29.3. jsem splnila zkoušku z výkonu ZZO a hned v sobotu 4.4. zkoušku ZPU 1. Říkala moje panička, že jsem dobrá, protože v jednom měsíci se mi podařily složit tři zkoušky. Fakt je, že to jsou zkoušky lehké, ale na druhou stranu je mi teprve 12 měsíců, Tak tedy, co jsme všechno zažily… a bylo toho dost!!!

Na zkoušky ZZO jsme jely do Mělníka – Velkého Borku. Moje panička nás vypravovala jako na cestu kolem světa, táhla s sebou velký batoh. Myslela jsem si, že to budou dobrůtky pro mne, ale batoh byl plný náhradního oblečení a bot. Prý je tam na cvičáku mokro, protože hned vedle je rozbahněný potok. A opravdu, hodilo se všechno. Ten batoh mi nedal pokoj, jsem holka zvědavá, v nestřeženém okamžiku jsem se do něj podívala – a hele, paničky svačinka! Tak už byla moje. Ale pěkně od začátku.

Ze soboty na neděli se měnil čas, a tak jsme vstávaly již ve dvě hodiny a na cvičák jsme dorazily ještě za tmy. Bylo to skoro jako cesta do neznáma, panička se řídila podle mapy, ale musím říct, že nezabloudila a těch pár kilásků od vlaku jsme v pohodě zvládly. Samotné zkoušky už byly brnkačka, suverénně jsem prošla. A hned na sobotu mi moje panička naplánovala další zkoušku, tentokrát v Praze, tak jsme si tam byly předem zacvičit. A nějak se přihodilo, že jsme se s paničkou neshodly a uhodila jsem ji košíkem do oka. Docela nešťastně, udělal se jí velký monokl. Prý už je na to zvyklá…

Na sobotní zkoušky jela panička s dost velkou trémou a taky se jí to vymstilo, docela mi udělala ostudu hned na stopě! No, deníčku, představ si, zapomněla si rozmotat stopovačku a zdržovala mě při práci. Však jí to paní rozhodčí také řekla, že mě připravila o body. No nevadí, i tak to stačilo. Při poslušnosti jsem tak trochu zaperlila já, odložení už bylo dlouhé, tak jsem si trochu protáhla hřbet, i když z místa jsem se nehnula. A moje panička to ještě dorazila, když si pro mne šla, tak řekla: „Zollinko, za tohle tě tedy nemůžu vůbec pochválit“. A pak jí paní rozhodčí řekla, že ona zase nemůže pochválit ji, protože mě připravila o dost bodů. Jinak jsem všechno udělala dobře, tak bodíky v pohodě stačily a zkoušku mám, huráá…

Teď si prý trochu odpočineme, a panička zas něco vymyslí. 🙂