Po dlouhé zimě nám konečně začala jarní výstavní sezona, tedy ne, že by už bylo skutečné jaro, zima byla docela krutá, ale začaly výstavy, tak pro nás kynology jaro je tu. Pro letošní zahájení jsme si s paničkou vybraly Oblastní speciální výstavu v Sezimově Ústí. Panička tam už loni byla s bráchou Ywečkem a atmosféra výstavy se jí moc líbila, tak tedy letos jedu zase já. V tento den se současné konaly tři ovčácké speciálky, ale my jsme si vybraly zrovna tu nejobsazenější.
Nastupovala jsem poprvé do třídy mladých fen, kde se sešla opravdu kvalitní konkurence 12 pěkných fenek. Moje panička, když si v katalogu přečetla tu konkurenci, tak mě trochu naštvala, protože řekla: „Zolly, bude úspěch, když nebudeš poslední“. Fakt mě tedy mrzí, že mi tak málo věří. Pan rozhodčí to viděl jinak. Po statickém posouzení mě postavil na čtvrté místo a tak už to zůstalo i po běhání. Panička byla nadšená, protože to fakt nečekala, i když pak zase říkala, že je škoda, že nemáme ten pohárek… Ona vlastně neví, co chce.
Trošku jsem prý pokazila statiku, nosila jsem uši do strany jako beran a to mi pan rozhodčí vytkl. Jinak pohoda. Po výstavě jsem byla dost unavená a otrávená, tak jsem si tak trochu pospávala. Moje panička se mi smála, že kam lehnu, tam spím a že jednou usnu uprostřed večeře. No, ona je tedy ta poslední, která se mi může posmívat, sama taky vždycky všude usne. Kdyby nebylo mojí mámy Pelly, která ji ve vlaku vždycky vzbudila, kdoví jak by ty její výlety dopadaly… A vůbec, nemá mi co povídat, chtěla fotit a zapomněla si nabít baterky. Tak ještě štěstí, že naši ochotní kamarádi nám fotky poslali. Tak všem moc děkuji a hlavně Báře Zahradníkové za tu krásnou postojovku. A také musím poděkovat Fandovi, který mě obětavě předváděl, protože moje Péťa nemohla.
Letos mi tu mojí kariéru panička dost naplánovala, tak prý nevíme, co dřív….zkoušky, výstavy… Ale já to nějak zvládnu. 🙂
