Sláva, tříkrát hurá, konečně jsem se zase dostala na výlet. Ta panička je hrozná, každý vikend samé výstavy, s mrňavkou Zolly lítá po cvičáku a na moje výletování jí čas nezbývá. Ale můj páneček jí to už konečně překazil a naplánoval, že v neděli půjdou na výlet na pouť na Sázavu a já prý půjdu s nimi. Aspoň si prý také něco užiji. Panička se trochu bránila, že si užívám dost, protože každý den jsem aspoň dvě hoďky na procházce, ale páneček rozhodl, a tak jsem jela a byla jsem vzorná.
Posázavským Pacifikem jsme sice nejeli, ale aspoň jsme na jízdném ušetřili. Stejně prý to bylo nějaké divné, žádná parní lokomotiva, žádné historické vagony, tak nevím. Prohlédli jsme si sázavský klášter, výstavku starých posázavských řemesel a prošli jsme se údolím kolem Sázavy. I když den předtím hodně pršelo a voda byla kalná, moc ráda jsem se vykoupala. Vedro bylo totiž úmorné, teploměr ve městě Sázava ukazoval 35 stupňů. V čekárně na nádraží moje panička vyčerpáním z vedra usnula, a tak jsem ji a naše věci celou dobu hlídala a uhlídala. Jsem prý holka šikovná, je na mě spoleh… 🙂
